Na Lýkijské stezce - Příprava

Jak už jsem zmínil na předchozí stránce, tento trek žádné velké přípravy nepředcházely, protože jsem do poslední chvíle ani nečekal, že na něj vyrazím. Když už jsem se tak však rozhodl, bylo na místě na něj taky kouknout a něco si o něm přečíst. Trek se obvykle chodí z Fethie do Antalye a to byl také směr, kterého jsem se chtěl vyjímečně držet. Dříve jsem to neřešil, a na treky vyrážel běžně v opačném směru, než se chodí. Když už jsem však začal treky sepisovat a zpracovávat jak tady do svého průvodce a tak také do Adventure App, přišlo mi praktičtější držet se předepsaného směru. Když jsem si však prozkoumal trasu na mapě a přeměřil vzdálenosti mezi jednotlivými městy, došlo mi, že mne na závěr čeká 160-190km (záleží na variantě cesty) horami téměř bez měst a tady by se hodilo mít pořádnou zásobu jídla a já si fakt nebyl jist, jestli tady v tak pozdní roční dobu mimo hlavní sezónu něco seženu. Daleko lépe mi vycházelo dovést si nějaké hydratované jídlo na první týden, zdolat hory a po té se jednou za dva až tři dny někde dozásobit.

Druhá věc, která mi záhy došla, je fakt, že tato etapa vede horami a člověka na ní čekají nejvyšší body, kterými stezka prochází. Vzhledem k tomu, že trek začnu 17. listopadu, je velice pravděpodobné, že by mne hory čekaly až v prosinci, kdy už může být chladno, deštivo a v nejvyšších polohách mne dokonce může překvapit sníh. Chtě nechtě jsem si tak nakonec začal pohrávat s myšlenkou, že přeci jen vyrazím v protisměru, a zajímat se, zda je stezka takto chozena a zda to má nějaké nevýhody. Jediné, co jsem zjistil, že by snad v tomto směru měla být hůře značená. Objednal jsem si tedy nějaká Adventure menu s tím, že je buď potáhnu dva týdny, aby našly využití až na závěr, nebo to prostě otočím. Do poslední chvíle jsem však stále nebyl rozhodnutý, kterým směrem se dám a i když mi cesta z váchodu na západ vycházela logičtěji, stále jsem se držel myšlenky, že se budu držet oficiálního směru, abych trek mohl lépe zdokumentovat.

Další taková věc, kterou bylo důležité vyřešit, jak se zde dostat. Na snadě bylo vyrazit z Turkish Airlines do Dalamanu nedaleko Fethie, kde trek oficiálně začíná. Znamenalo to však přestupovat v Istanbulu, což se mi úplně s batohem na odbavení nechtělo. Koukal jsem na lety z Vídně, koukal jsem na lety z Prahy. Vše z přestupem a pro mé účely nesmyslně drahé. Naštěstí je zde ještě náš polský soused, odkud často létají přímé lety za příznivé ceny i do míst, kam odjinud ne. Už jsem párkrát letěl do Krakova, odkud to mám do Ostravy blízko, proč to nezkusit odsud? Ano, právě malé letiště v Krakově je přímou cestou do Antalye, kde Lýkijská stezka končí. Když se ukázalo, že mezi Antalyií a Fethií jezdí také Flixbus za pouhých 10 euro, bylo rozhodnuto. Na 16.11. jsem koupil letenky u Pagasuse do Antalie a na 7.12. zpátky. Mezitím těch 550 km musím nějak zvládnout. Když ne, ukončím trek dříve a vyrazím z nějakého letoviska cestou. O důvod více vyrazit v protisměru, protože v horách těch možností zas tolik nebude.

Nějaké jídlo bych nakoupené měl, letenky zabookované, základní informace o treku taky, tak co řešit dál? Plyn? Prej v Antalyi bez problémů. Simkartu? 10GB mimo EU mám a na místě si něco pořídím. Dobýt elektroniku? Času habaděj! Pojištění. Mám celoroční, ale vztahuje se i na Turecko? Až na poslední chvíli zjišťuji, že ano. A stejně tak zjišťuji, že mi od něj chybí kartička. To nějak vyřeším. Jsem v klidu. Když mě něco zajímá, zeptám se ve skupině Lycian Way nebo Chat GBT. Co by se mohlo podělat?

Nu, třeba to, když se dočtu, že v Turecku nefunguje Booking.com a používat ho můžu jen ze zahraničí.

Nebo to, když zjistíte, že do Turecka je údajně zákaz dovážení masa a živočišných výrobků. Najednou si nejsem jistý, zda moje kuřecí Tikka Masa od Adventure menu a další masité šmakuládičky od Real Turmat projdou. Tohle jídlo stojí přeci jen dost peněz a já o něj nepotřebuji jen tak přijít.

Ještě v pátek po návštěvě zubaře tak běhám po Ostravě a sháním bezmasé alternativy hydratované stravy. V Rock pointu kupuji rizoto a čočkové polévky od Adventure Menu, v Alze naopak překvapivě mají bezmasé Asian Curry od Rea Turmat. Paráda! Objednávám je do Alzaboxu, mířím do Alberta, kde si chci koupit nějaké uzavíratelné plastové krabičky, které jsem zapomněl u přítelkyně a které jsem samozřejmě zapomněl nakoupit i zde. Hlavně, že jsem nezapomněl na Radegast. Pak ještě do Decathlonu pro nové hůlky. Nůž by se hodil taky, ale i na ten zapomenu. Z mého pohledu mám vše potřebné zařízené. Čeká mne pohodový víkend a v pondělí vyrazím na cestu. Co by se jen mohlo podělat?

Co? Třeba to, když zjistíte, že jste se špatně podívali do kalendáře a spočítali den odjezdu.

Na Lýkijské stezce - Cesta na začátek →