top of page
Já alpy.png

"Chodím, tedy jsem."

Deník Tuláka

Zápisky a poznatky z cest jednoho potulného blázna, který

miluje hory a přírodu. Nechť je vám tento blog inspirací.

Trek přes hřebeny Jeseníků čili nádherná jesenická hřebenovka

Aktualizováno: 30. 3.

Musím se přiznat, že dlouhé roky byly mým oblíbeným pohořím Beskydy. Bylo to dáno především jejich jedinečným reliéfem, kdy jednotlivé kopce poznáte už z dálky a to klidně i z mého rodného města Hlučína na vzdálenost 40km, pokud je jasná obloha a dobrá viditelnost. Ten pohled jsem od malička miloval. S postupem času jsem si však vybudoval lásku ke vzdálenějším Jeseníkům a místní hřebenové stezce, která je pro mne srdcovou záležitostí a i když by nebylo na škodu poznat i jiné kouty tohoto nádherného pohoří, dal bych si ji kdykoliv rád a znova. Hřeben Jeseníku v sobě totiž snoubí jedinečnou malebnost s divokostí horských luk a lesů a láká na celkem pohodovou hřebenovou stezku z jedné strany pohoří na druhou, kterou může během tří dnů zvládnout i naprostý začátečník. Zkušenější a rychlejší chodci to na pohodu zvládnou za dva dny a běžci snad i za jeden.


Na hřeben můžete vystoupat populární stezkou podél bílé Opavy nebo kolem Velkého kotle. Počítejte však, že se takto ochudíte o značnou část úvodního hřebene. Aby byl váš pochod opravdu hřebenovou tůrou v plné její délce, doporučuji začít na dopravně dostupném sedle Skřítek a přes ztracené kameny vystoupat na hřeben, kde na vás čeká krásná hřebenovka světem horských luk.


Na mnou popsané trase poznáte všechna významná místa jesenického masivu, navštívíte jeho nejvyšší vrcholy a nezapomenu popsat hned dvě sestupové trasy do města Ramzová, kde tato oblíbená trasa končí. Poněvadž je však v CHKO Jeseníky kempování zakázáno, nebudu vás k této činnosti ani vybízet a jednotlivé etapy popíšu tak, abyste vždy dorazili do místa s možností ubytování a stejně jako u Tatranské magistrály vypíši další možnosti ubytování na trase a jejich vzdálenost z výchozího bodu.


Cesta na začátek:


Trasa začíná v sedle Skřítek, které se nachází ve výšce 800 m.n.m. na rozhraní mezi obcemi Sobotín (okres Šumperk) a Stará Ves u Rýmařova (okres Přerov) a je dobře dostupné autem i autobusem, což docení obzvláště ti, kdo zde nechtějí nechávat dva dny auto a po dokončení přechodu se pro něj komplikovaně vracet. Já vždy vyrážel autobusem z nádraží v Bruntále, ale možná je dobré vědět, že přímý autobus vyráží už z Ostravy a pokračuje přes Opavu až do Šumperka a obráceně, takže se sem můžete pohodlně dostat i přes Šumperk. Vzhledem k tomu, že do Šumperka jezdí vlak z Ramzové, kde trek končí, nechal bych auto asi právě zde a dále pokračoval autobusem. Cílová stanice, na kterou se potřebujete dostat, se jmenuje “Sobotín,Rudoltice,motorest Skřítek.”


Skřítek → Ovčárna → Praděd →  Švýcárna

19,2km  842m↑   267m↓

Ze sedla Na skřítku se dej širokou lesní cestou značenou žlutou a červenou turistickou značkou a pokračuj na rozcestí Nad Skřítkem, odkud budeš strmě stoupat úzkou lesní pěšinou po naučné stezce Po hřebenech - světem horských luk. Charakter lesa se cestou vzhůru bude rychle měnit a ty přes Ztracené skály vystoupáš na Ztracené kameny. Zde už les ustupuje a horský hřeben ti připraví první krásné výhledy na hřebeny pohoří Hrubého Jeseníku. Stezka tě nakonec přivede na vrchol Pecný (1330m.n.m.), odkud už se budeš jen mírně kolébat na hřebenech po stezce mezi klečí a občasnými smrky po pozvolně se rozšiřující louce až na Jelení studánku, kde se nachází také horská útulna. Zde se na stezku napojuje červeně značená Stezka Českem, které se budeš držet až po poslední vrchol na tvé trase - Šerák.


Od Jelení studánky se vyhoupneš ještě trošku výše na hřeben a budeš pokračovat širokými horskými loukami, přičemž tvé cestě bude vévodit výhled na Praděd zdobený vysokým vysílačem. Dalším významným bodem na tvé dnešní etapě je Vysoká hole nedaleko Petrových kamenů, kde se dle legend měly slétat čarodějnice. Snad právě proto je zde vstup zakázán. Spíše to bude však z důvodu ochrany zdejší přírody.


Z Vysoké hole tě čeká krátký strmý sestup na Ovčárnu, kde se nachází horská chata Sabinka a hotely Ovčárna a Figura a tedy první možnosti ubytování na tvé dnešní trase. Další možností je turistická chata Barborka, kam je ovšem nutné sejít asi 250 metrů z trasy nebo Kurzovní chata (dnes asi hotel Petrovy kameny), kterou však z vlastní zkušenosti nedoporučuji. Za ty roky od mé první a zároveň poslední cesty se však mohlo mnohé změnit.


I když Praděd neleží přímo na hřebenové trase přes Jeseníky a jedná se o 1,2 kilometrovou zacházku, byla by škoda na nejvyšší horu Jeseníků a vlastně i Moravy nevystoupat. Cesta až na vrchol je vyasfaltovaná a stoupá velice mírně, takže se nejedná o nic náročného. Na vrcholu tě navíc čeká restaurace a vlastně i další z míst, kde se dá ubytovat. Posledním místem na této etapě, kam můžeš dojít, najíst se a přespat, je chata Švýcárna ležící přímo na hřebenové stezce jen nedaleko Pradědu.



Chaty na trase a jejich vzdálenost ze Skřítka:


Ovčárna/Sabinka -  12,2km  606m↑   169m↓

Barborka - 13,4km  627m↑   172m↓

Praděd - 16,4km  792m↑   169↓


Švýcárna → Červenohorské sedlo → Šerách → Ramzová


21,1km  610m↑   1156m↓

Jen kousek za Švýcarnou se stezka noří opět do lesů a vede přes Slatě a Jezerník, kudy se budeš poprvé pohybovat mezi rašeliništi pomocí dřevěných chodníčků. S výjimkou krátkého výstupu na Výrovku budeš převážně klesat lesy dolů na Klínovec, kde opustíš úzkou stezku a po široké lesní cestě budeš pokračovat stále níže na Černohorské sedlo, kde se nachází hotel, chaty a také restaurace. Sedlo protíná silnice a je také častým místem pro nástupy do hor, tak zde počítej s větší koncentrací lidí a výletníků všeho druhu. Pokud ti stačilo, můžeš tady dnešní etapu ukončit, ale máš za sebou teprve 6km.


Dále se šlape po širokém turistickém chodníku, mineš pomník obětem hor a začneš stoupat na Bílý Sloup. Zde máš na výběr, jestli budeš pokračovat po hřebeni přes Červenou Horu a Kamenné oko po žlutě značené trase bohaté na výhledy do všech stran, nebo o pár metrů níže položené červené trase kolem Vřesové studánky. Obě cesty se opět potkávají na Sedle pod Vřesovkou, odkud se pokračuje po červeně značené celkem široké kamenité cestě po hřebenu přes Keprník až na Šerák. Výhledy cestou jsou zaručeny!


Na Šeráku stojí nádherná turistická chata (Chata Jiřího na Šeráku), kde si můžeš dát něco dobrého k snědku nebo zde dnešní etapu ukončit, přespat a užít si tak ještě jeden večer na horách. Další den to už pak jen seběhneš na vlak do údolí. Pokud nechceš, mám pro tebe hned dvě cesty, kudy pokračovat do Ramzové. Můžeš se dále držet červené stezky a přes Koňskou vyhlídku a Červeňavu sejít do údolí po úbočí hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Pokud však chceš zachovat hřebenový charakter své cesty, pokračuj po modře značené stezce přes Obří Skály. Když už jsi cestu začal výstupem kolem Ztracených skal, proč ji neukončit sestupem kolem Obřích skal? Nebude to celkem symbolické?


Stezka tě nakonec přivede na rozcestí s turistickým přístřeškem pod Obřími skalami. Zde se rozloučíš s modře značenou trasou a přejdeš na zeleně značenou Stezku Českem, po které se kolem Vražedného potoka dostaneš až do Ramzové. Samozřejmě se můžeš držet i pohodlnější cyklotrasy.


Ramzová byla dlouhodobě nejvýše položenou železniční stanicí, kudy projížděl rychlík, ten zde však v současné době už nezastavuje. Vlak tudy však stále projíždí a jednou za dvě hodiny zde zastavuje přímý spěšný vlak do Brna. S jedním přestupem se pak dá dostat třeba do Ostravy či Prahy. Pokud by ti to nevycházelo časově a plánoval jsi zde strávit noc, vřele doporučuji Penzion u Štefana.



Chaty na trase a jejich vzdálenost od Švýcárny:


Červenohorské sedlo - 5,9km  41m↑   333m↓

Chata Jiřího na Šeráku - 14,9km  543m↑   522m↓








Comentarios


Tulák, blázen a cestovatel, věčný snílek s hlavou v oblacích vlastních fantasií a taky tak trošku dobrodruh. Milovník divoké přírody, krásných panoramat, skal a hlavně hor a hřebenovek bohatých na nádherné výhledy, ale i piva a dobrého jídla. Toulavá duše uvězněná v lidském těle a svázána tak s osudy a povinnostmi lidí, která by se chtěla jen bezmezně toulat a poznat každý pěkný kout tohoto světa.

Od roku 2015 žiji převážně v Alpách a od roku 2019 je mi Tyrolsko mým domovem. Právě zde jsem se zamiloval do hor, zdolávání vrcholů, šplhání po jištěných i nejištěných cestách a nejrůznějších dobrodružství, ke kterým překrásná alpská příroda doslova vybízí. Každého léta se snažím využít každého volného dne, abych poznal další pěkný kousek této hornaté země v srdci Alp.
 

Od lockdownu v roce 2020 jsem navíc naprosto propadl trekkingu a cestování a začal vyrážet na stále delší a zajímavější cesty napříč Evropou a poněvadž rád fotím a píšu, rozhodl jsem se začítu psát svůj online deník a do něj všechna svá dobrodružství z dlouhých cest postupně zpracovávat. V Tyrolsku však trávím převážnou část roku a i zde podnikám nejrůznější zajímavé cesty, a tak se i má tyrolská dobrodužství začala kupit a já pocítil potřebu zaznamenat si alespoň ty nejdůležitejší z nich.

Zaznamenávat jen zážitky z cest mi však nestačí a krom příběhů z hor bych se také rád podělil o své znalosti a postřehy z cest a především vám představil Tyrolsko a přinesl spoustu tipů a nápadů na krásná místa, kam se můžete podívat. Proto jsem se rozhodl zapracovat na tomto blogu, který by měl být tak trochu mým deníkem, ale také dobrodružným průvodcem po tyrolských kopcích, ferratách, soutěskách a dalších zajímavých místech napříč Evropou. 

Kdo jsem?

kdo ja.jpg

O mě

 

Blázen, tulák a dobrodruh, který roky žije v Tyrolsku a rád by se podělil o krásy této alpské země a seznámil vás s tímto horským rájem. Mimo to jsem také vášnivý trekař, který každoročně podniká několik pěších cest napříč Evropou a zážitky z nich pak zapisuje do svého deníku, o který se s vámi rád skrz tento blog podělím a snad i někoho inspiruji k podobným cestám.​

Více →

  • Facebook
  • Instagram

Co je nového?

bottom of page