Šumava - 6. den: Nečekaný návrat

10.6.2020

Další den ráno vstávám a má nálada se nelepší. Jsem rozmrzelý, vzteklý a mám zlost. Pořád si připadám jako totální poraženec. Venku svítící slunce mou náladu příliš nelepší. Spíše naopak. Zatímco se mé prádlo převaluje v pračce, usedám k notebooku a dostávám pošetilý nápad. Na poslední den cesty jsem měl přece naplánováno ujít pouze 8km. Co se vrátit a v protisměru dojít zbytek trasy? V sobotu mám stejně sraz se spolužákem ze střední, který se přestěhoval do Budějovic, takže tam na jih zase pojedu. Ano! To by šlo!

Okamžitě se toho plánu chytám a koukám na spoje. Naštěstí mám rychloschnoucí prádlo, a tak většina mých věcí během chvilky uschne na balkóně. Jen s ponožkama si musím zajet do veřejné prádelny v přívoze a hodit je do sušičky. Boty naopak vysušuji celou cestu novinami, které jsem si vzal ještě jedny do zásoby, abych měl svá bagančata čím vystlat i v noci. Rychle tedy nahážu věci do batohu a tak nějak bezmyšlenkovitě a podvědomě snad na základě předchozí zkušenosti sem přihodím něco navíc. Jednak termoprádlo, které vůbec nebudu potřebovat, a zcela nepochopitelně ešus a můj dřívkáč, který na Šumavě vůbec nehodlám používat.

Krátce po dvanácté však už sedím ve vlaku a zase uháním přes celou republiku zpět na Šumavu. Tentokrát však do Nové Pece a nemůžu se vynadívat na obrovské kupolovité mraky, ježto mne celou cestu provází. Právě ty dělají z fotky dobrou fotku. Jen ať se to udrží. Budu mít snad ty nejlepší fotky, jaké jsem kdy nafotil. Tohle přesně potřebuji! Krátce po osmé vystupuji v Nové Peci a zatímco se mračna rozplývají a na obzoru se rudě barví obláčky, já šlapu svižným tempem na nocoviště pod Plešným jezerem.

Jsem zde ještě před slunce západem. Čeká mne však nemilé překvapení. Je čtvrtek, přístřešek při nocovišti je plný nějaké omladiny, samo nocoviště působí jako kemp či jedno velké stanové městečko a vím, že za mnou jdou nějací další dva postarší páprdové nesoucí si stan. O takovou společnost vážně nestojím. Navíc koukám, že bych musel spát v tom největším blátě. Usedám a otevírám mapy.cz. Naštěstí zde mám signál, a tak koukám, kde by se dala jinde složit hlava. Vidím, že při jezeru jsou lavičky a přístřešky. Přes den tam bývá asi dost živo, tak proč se nenatáhnout na noc tam? Tuhle možnost si odsouhlasím, nasazuji čelovku, zapínám na nejnižší chod, abych neplašil lesní zvěř a temnotou nocí šlapu vzhůru pěšinou, která snad vede korytem řeky, nebo se nějaká do ni vlévá. Brzy jsem však nahoře. Okoupu se v ledové vodě se, rozbalím spacák a jdu spát. Po dvou dnech ve vlaku a jedné noci v posteli opět usínám doma v přírodě. Jsem spokojen.

PS: Cestou do Nové Pece zjišťuji, že pastvina v Českém středohoří se přesouvá o měsíc, což mi docela kazí plány. Na druhou stranu se objevuje děvčina, která to chce za mne převzít, pokud se mi to nehodí do plánů. Zatím se nedohodneme, ale rád bych pásl třeba i na okraji Prahy, kam se stádo nakonec přesouvá. Tak jako tak si tam musím pro věci a jídlo, které jsem tam dle původního plánu v karavnu uložil. Obchod v okolí původní Lipské hory totiž žádný nebyl a z Prahy je to do středohoří tak jako tak blíže, než z Ostravy. Necháváme tedy tuto možnost zatím otevřenou.

← Šumava - Den 4. a 5.

Šumava - Den 7. →