Irsko - Den 16.

Blackwater (Avondhu) Way

17.5.2025

Na dneska mám naordinovaný klidný den, a tak není kam spěchat. Do hotelu to mám jen 8km stále z kopce a check-inn je stejně až ve čtyři odpoledne. Zůstávám tak ležet až do desíti a odpočívám. Slunce zatím krásně svítí, a tak mám plachtu od stanu krásně suchou, když ji konečně začnu balit. V jedenáct konečně vyrážím na cestu. Právě v čas, protože slunce se pomalu začíná topit v mracích.

Vracím se stejnou stezkou, kterou jsem včera přišel, dokud se nevrátím na Blackwater Way, po té pak sestupuji lesy, dokud je neopustím. Opět šlapu asfalt a do kroku si pouštím hype-cast. Z obou stran mne klasicky svírají ploty ohrazují rozsáhlé pastviny a občasná pole. Je zataženo a opravdu to vypadá na déšť. Štěstí, že mi nejvíc deštiví den vyšel na město. Nebo snad ne? Předpověď vypadá nyní úplně jinak. Pršet by mělo více méně příštích 10 dní, z toho dva následující nejvíc. No, uvidím, jak se to vyvrbí.

Přicházím k hlavní silnici a přicházím na rozcestí, kde bych měl Blackwater Way opustit. Překvapuje mne, že i cesta na až do města na nádraží bude značena jako Blackwater Way, ale v zásadě mi to v ničem nevadí. Budu se ho držet a dojdu až do města.

Opouštím rozcestí a šlapu po celkem rušné asfaltce dolů do údolí. Začíná pršet a lehký déšť se postupně mění ve skutečný liják, který mne provází až na okraj městečka Mallow a pak jeho ulicemi dále. V ponču tak navštěvuji místní obchod Centra, kde si kupuji kafe a v ponču se pak procházím také ulicemi města. Po vypití kávy mířím do místní pizzerky, která má tak skvělé hodnocení, že jsem si ji vybral jako místo, kde se chci najíst. Je však čas oběda, a tak je zde úplně narváno, a tak zde chvíli stojím ve zmoklém ponču mezi všemi těmi slušně oblečenými lidmi, bezradně se rozhlížím a nakonec podnik opouštím. Musím si najít něco jiného. Nakonec skončím v DCD Kitchen&Cake (nevím, proč jsem to doposud četl jako Chicken), kde mají k mému překvapení i v tuhle denní dobu stále snídaně. Nakonec si dávám full irish breakfast, protože nic lepšího zde ani neseženu a přemýšlím, co dále s časem.

Během jídla nějak najdu velkou prádelnu, ke které to nemám vůbec daleko, a tak se tam vydám. Najít vchod je sice celkem oříšek, ale nakonec se zadaří. Plním pračku veškerým oblečením a sundámvám i tričko, které mám na sobě. Pak tady jen v péřovce ležím a snažím se dopsat zápisy, ve kterých stále zaostávám o nějakých pět dní.

Vyperu, vysuším, skočím kouknout do Lidlu za rohem a vydávám se konečně na hotel. Měl jsem strach, že nebudu mít do čtyř co dělat a nakonec se přihlašuji chvilku po páté. Na pokoji si dám pivko, zapojuji elektroniku do nabíječky a normálně usínám, aniž bych si dal sprchu. Budím se asi za hodinu a cítím se fakt rozbitý. Nic se mi nechce dělat, ale musím. Dám si tedy sprchu a mířím do Tesca, kde si nakoupím jídlo na další dny mé cesty. Neprší, ale zataženo je. Chvilku sedím u hřiště, kde si parta černochů kope s míčem. Na opačné straně jsou dva osamělí bílí kluci. I tohle je soudobé Irsko.

Dopiju pivko, které jsem si koupil v Tescu a vracím se na pokoj. Moje rychlonabíjecí powerbanky se nijak zvlášť rychle nenabíjí, což mne celkem vytáčí. Nechávám je ležet a vydávám se do pizzerky, která byla kolem poledne narvaná. Nyní je zde jen pár lidí. Dávám si italské pivo a k tomu opravdu skvělou pizzu.

Pak se vracím na pokoj s plánem dopsat chybějící dny v mém deníku. Na telefonu mám však tak 10% baterky a powerbanky, které by se měly za tři hodinky nabít, stále blikají na první čtvrtině. Tohle mne neskutečně vytáčí. Je mi jasné, že s 10 procenty toho moc nenapíšu, a tak se nakonec rozhodnu jít kouknout na hotelový bar. Ten je zařízen jako klasická Irská hospoda a dnes zde hraje živá hudba. Hrají typickou irskou musiku, a tak zde posedím až do půlnoci a bohužel slupnu ještě řádku piv.

8km 21m↑ 266m↓