Deník Tuláka

Jeden z nejůžasnějších a nejbláznivějších výstupů, které určitě nikdy nezapomenu, nás vedl na Zunterkopf, odkud normálně vede stezka hned př

Na vrchol už zbývá jen malý kousek, je to však neskutečně prudký výstup po zasněženém svahu přímo vybízejícím ke stržení laviny. Když už jsm

Opouštíme tedy vrchol Zollbergu a šlapeme dále. Sněhu však přibývá a já se brodím tak hluboko, že se rozhodnu hledat zkratku. Scházím tedy p

Dalším z vrcholů, které jsme se rozhodli zdolat tady v mém okolí a které jsme opět jako jedny z mála tuto zimu zvládli, byla Kleine Aifner S

Když však projíždím údolím a pozoruji nezvykle nízko položená mračna, něco mi říká, že vystoupat o něco výše, můžu se kochat překrásnou inve

Brzy ráno tedy vstává, sněžnice nechávám doma a vyrážím na cestu. A jako vždy, když sněžnice nechám doma, potká mě neskutečné peklo a brodě

Další z úžasných hiků, na který jsme vlastně vyrazili čistě náhodou. Někde na instagramu jsem totiž jednoho dne zahlédl fotku Gipfelkreuzu n

Závěrečné stoupání už se šlape po černé sjezdovce, takže přeženu-li to, je to téměř kolmá zeď. Naprosto vyčerpaní to však zdoláváme a konečn

Z počátku cesta vedla lesem a už od začátku nám bylo jasné, jak náročný výstup to bude. Hromady sněhu? Spadlé stromy? Kameny po sesuvech půd

Vstávám brzy ráno, rychle si dobaluji věci na cestu a chystám si snídani, načež rychle opouštím pohodlí vyhřátého pokoje a mrazivou temnotou

Dny v liduprázdném Tyrolsku plynuly a já si chodil ztichlými osamocenými horami zahalenými do barev podzimu a užíval si jedinečné babí léto,

Bylo to na podzim roku 2020, kdy byl Covid v Česku už několik měsíců na vzestupu a epidemiologická situace se vůbec nelepšila, ba právě naop