"Chodím, tedy jsem."

Deník Tuláka

Zápisky a poznatky z cest jednoho potulného blázna, který

miluje hory a přírodu. Nechť je vám tento blog inspirací.

Na hřebenech Malé a Velké Fatry

Wanderer Dave
8. 9.
Minut čtení: 2

Aktualizováno: 9. 9.

22. - 26. Května 2023

Malá a Velká Fatra, o obou už jsem četl a často vídával obrázky z těchto krásných hor různě po internetu, nikdy jsem zde však nebyl. Dlouho tak byly na mém pomyslném bucket listu. Obzvláště mírné oblé kopce velkofatranské hřebenovky mne lákaly už roky, často jsem o nich četl a toužil se těmito kopci opravdu toulat. A tak jsem si tohoto jara splnil svůj dlouholetý sen a naplánoval si přechod Malé i Velké Fatry. Z Ostravy jsem to vlastně neměl ani tak moc daleko. Tyto dva hřebeny na sebe však nenavazují, a tak to bylo potřeba vymyslet tak chytře, aby se obě trasy daly pohodově zkombinovat a celé mé cestování zároveň nezabralo příliš mnoho času, protože jsem za pět dní musel být úplně jinde. Přítelkyně totiž vyrazila ke kamarádce na východ Slovenska, kam jsem za ní měl dojet, abychom si dali menší road trip po Slovensku, kdy jsme navštívili a prochodili Zádielskou Dolinu, Slovenský ráj, podhůží Nízkých Tater a nakonec se vrátili se na Malou Fatru, abychom navštívili všem dobře známé Jánošíkovy diery. Byla to taková náhrada za dobře naplánované Rumunsko, které nakonec nevyšlo hned ze dvou důvodů. Na hřebenech zdejších hor leželo stále docela dost sněhu a naše finanční situace po návratu z Tenerife také nebyla zrovna nejlepší.

Ranním vlakem jsem tak vyrazil do Žiliny a odsud do Nezbucké Lúčky, kde jsem svůj pochod započal. Okamžitě jsem se vydal na cestu a kolem Starého hradu zamířil na hřebenovku Malé Fatry, po které jsem ještě toho večera dorazil na Chatu pod Chlebom, kde jsem strávil noc a další den brzy ráno vyrazil na Stoh. Po zdolání strmého svahu táhnoucího se na vrchol až zbytečně dlouho už jsem však nepokračoval na Rozsutec, ale po zelené méně chozené trase sestoupil do údolí a ještě toho večera za naprosto šílené bouřky po ještě méně chozené modré trase zahájil svůj výstup na hřebeny Velké Fatry. Zde jsem strávil noc v jedné malé dřevěné útulničce ve společosti praskajícího pece a šramotícího plha a následujícího rána za velice mlženého počasí vyrazil na přechod Velké Fatry, která se od její menší sestry tak neskutečně liší.

Přechod Malé Fatry

Přechod Velké Fatry

Komentáře

Tulák, blázen a cestovatel, věčný snílek s hlavou v oblacích vlastních fantasií a taky tak trošku dobrodruh. Milovník divoké přírody, krásných panoramat, skal a hlavně hor a hřebenovek bohatých na nádherné výhledy, ale i piva a dobrého jídla. Toulavá duše uvězněná v lidském těle a svázána tak s osudy a povinnostmi lidí, která by se chtěla jen bezmezně toulat a poznat každý pěkný kout tohoto světa.

Od roku 2015 žiji převážně v Alpách a od roku 2019 je mi Tyrolsko mým domovem. Právě zde jsem se zamiloval do hor, zdolávání vrcholů, šplhání po jištěných i nejištěných cestách a nejrůznějších dobrodružství, ke kterým překrásná alpská příroda doslova vybízí. Každého léta se snažím využít každého volného dne, abych poznal další pěkný kousek této hornaté země v srdci Alp.

Od lockdownu v roce 2020 jsem navíc naprosto propadl trekkingu a cestování a začal vyrážet na stále delší a zajímavější cesty napříč Evropou a poněvadž rád fotím a píšu, rozhodl jsem se začítu psát svůj online deník a do něj všechna svá dobrodružství z dlouhých cest postupně zpracovávat. V Tyrolsku však trávím převážnou část roku a i zde podnikám nejrůznější zajímavé cesty, a tak se i má tyrolská dobrodužství začala kupit a já pocítil potřebu zaznamenat si alespoň ty nejdůležitejší z nich.

Zaznamenávat jen zážitky z cest mi však nestačí a krom příběhů z hor bych se také rád podělil o své znalosti a postřehy z cest a především vám představil Tyrolsko a přinesl spoustu tipů a nápadů na krásná místa, kam se můžete podívat. Proto jsem se rozhodl zapracovat na tomto blogu, který by měl být tak trochu mým deníkem, ale také dobrodružným průvodcem po tyrolských kopcích, ferratách, soutěskách a dalších zajímavých místech napříč Evropou.

Kdo jsem?

Velebitski planinarski put, aneb přechod nejkrásnějšími místy napříč chorvatským Velebitem

Vápencové sloupy, krasové útvary, epické hory, malebná údolí, sytě zelené louky, husté lesy a výhledy na modravou hladinu Jadranu posetou bezpočtem ostrovů, od které se odráží zářivé slunce. Že to zní skvěle a lákavě? Tak tohle přesně je největší a nejkrásnější chorvatské pohoří Velebit. O tom už jsi však hádám četl nebo slyšel a teď tě zajímá, jestli tudy vede nějaký pěkný trek a jak tento klenot Balkánu nejlépe poznat a přejít v celé jeho délce. Mám pro tebe dobrou zprávu.